Největší yoyerskou akci roku máme za námi. A rozhodně bylo na co se dívat. Letošní Worldsy byly totiž v mnoha směrech unikátní - poprvý vítězem hlavní kategorie nebyl Asiat nebo Američan, poprvý se Američan stal 3x za sebou mistrem světa, poprvý za celou historii contestu se změnilo logo (nenašel jsem ho nikde online, ale je krásně vidět na freestylech za yoyerama, názor si udělejte sami) a hlavně po snad miliardě let se Worldsy konaly naposled v Orlandu (alespoň na pár let naposled). Všichni se už nemůžeme dočkat příštího roku!

Ale vezmeme to pěkně popořadě, zmíníme si vítěze a poražené každé divize a doplním to všechno svými postřehy a připomínkami. A že jich nebude málo :]

Za freestyly děkuji hlavně firmě Duncan a Yoyofactory, za výsledky webu Yoyonews.com

 

1A

Konečně někdo prolomil kralování Asiatů a Američanů (tam patří i Kanada) v 1A. A tím hrdinou není nikdo jiný než mistr Maďarska a mistr Evropy János Karancz. Moc jsem nevěřil, že se mu podaří umístit tak vysoko, hlavně kvůli jeho téměř nulovému perfu. Ale stalo se tak. Podle mne zapůsobilo to samý kouzlo z jeho originálních a těžkých triků jako na EYYC. A když se dívám na freestyly, tak to moc nechápu, protože mi přišlo, že zbylí dva na bedně to naložili o něco víc. Ale to je fuk. Radujme se, Evropa má svého mistra světa! Dost mne překvapil i Eric Tranton, který v poslední době leze strmě nahoru. Nečekaně skončil mistr nad mistry Mickey, kterej ale bohužel měnil dvě yoya, a to při novým systému hodnocení je hodně bodů dolů. Podobně na to doplatil i Zach Gormley. Naopak moc mám radost, že se Kentarovi podařilo projít až do finále přes dvě velmi těžký kola kvalifikací. Ale ten se hlavně soustředil na 3A, tenhle postup bral jako takový hezký bonus navíc. Podobně se dařilo i John Narumovi, kterej se nedávno rozhodl soustředit jen na 1A. Zdá se, že se to vyplatilo a že to bylo dobrý rozhodnutí. A podle tradice znovu skončil Ryota Ogi - kvalifikace vodí, první kolo dokonce vyhrál, ale ve finále zkazí, kde se dá.

1. János Karancz – 89,6 (jinej pohled z GoPro)
2. Christopher Chia – 86,1
3. Luis Enrique Villasenor – 79,8
4. Eric TranTon – 74,0
5. Shinya Kido – 69,4
6. Izuru Hasumi – 67,1
7. Zach Gormley – 66,2
8. Ahmad Kharisma – 65,9
9. Paul Kerbel  64,8
10. Hiroyuki Suzuki – 64,6
11. Paolo Bueno – 62,9
12. Toya Kobayashi – 62,7
13. Alexis Jncorda Vadnais – 62,6
14. Michael Nakamura – 62,3
15. Iori Yamaki – 62,2
16. Akitoshi Tokubuchi – 61,5
17. John Narum – 58,6
18. Kentaro Kimura – 56,7
19. Ky Zizan – 56,4
20. Daiki Tanaka – 54,4
21. Ryota Ogi – 44,3

 

2A

Loopovací divize byla dost ve znamení Japonců a já osobně jsem čekal, že aspoň jeden z americky dvojice YYJ playerů do umístění na bedně promluví. Nestalo se tak. A tak si první místo vybojoval Takuma Yamamoto, druhej byl Shu Takada. Loni tomu bylo přesně naopak. Dost se mi líbil fs, kterej předvedl Grant Johnson. Podle mne měl dost originální a těžký tricky. I publikum na Worldsech se mnou souhlasí.

1. Takuma Yamamoto – 83,6
2. Shu Takada – 81,1
3. Ryo Yamashita – 75,3
4. Chun Hay Chan – 64,9
5. Grant Johnson – 62,3
6. Toshiaki Onuma – 58,9
7. Joseph Harris – 58,8

 

3A

Z výsledků týhle divize jsem měl největší radost. Hank Freeman, loňskej a předloňskej mistr světa a nejvíc v pohodě yoyer z USA co znám, zopakoval svoje výkony a vyhrál i potřetí. Hlavně díky tomu, že se vyhnul velkejm missům. Dost lidí si myslelo, že mel vyhrát druhej Patrick, ale ten dělá dost tricků, kdy se hejbe jen jedno yoyo a o druhý je omotanej jen string. I když tam má horizontály, přeskoky a bůhví jaký hovadinky. U Hanka obě yoya lítaj najednou a to znamená mnohem víc bodů (jak je taky vidět z výsledků). Hrozně jsem rád i za Kentara, i když ten dost pokazil konec. Čekal jsem, že Hankovi víc zatopí Furuta, kterej v poslední době vládne Asii, nebo Tranton.

1. Hank Freeman – 90,7 (jinej pohled z GoPro)
2. Patrick Borgending – 81,3
3. Yasuki Tachibana – 75,2
4. Alex Hattori – 71,7
5. Kentaro Kimura – 67,5
6. Eric TranTon – 65,8
7. Minato Furuta – 58,0
8. Tachiro Higashi  54,9
9. Wong Chakwing – 49,2

 

4A

Tady podle mýho došlo k velkýmu překvapení. Velcí favoriti zklamali. Bryan Figueroa, několikanásobnej mistr USA, ještě na titul mistra světa nikdy nedosáhl. Navíc měl vždy fs bez chyb, párkrát byl blízko, ale letos mu to neobvykle hrozně moc padalo. Podobně skončil i jeho kolega z Yoyojamu Ben Conde nebo další Yoyojamák a můj velkej oblíbenec Rei Iwakura, u kterýho jsme taky nebyly zvyklý na chyby, který ale letos přišly. Všem vytřel zrak Američan s japonským jménem Michael Nakamura, kterej už letos docela zazářil na BAC, kde vyhrál. Jeho tempu stačil jen Naoto Okada, kterej už zná ten pocit být mistrem světa. Znovu zvolil zajímavou hudbu a pro něj dost typický perfo. Evropu jako jediný reprezentoval David Molnar, ale ne moc dobře. Velkým showmanem a bubiho oblíbencem je Sean Perez. Stačí se podívat na jeden jeho freestyle a toho týpka si prostě taky zamilujete.

1. Michael Nakamura – 85,9
2. Naoto Okada – 78,0
3. Chun Hin Chan – 77,3
4. Gustavo Amaral – 70,0
5. Ian Johnson – 67,0
6. Rei Iwakura – 66,0
7. Bryan Figueroa – 62,2
8. Po Han Kuo – 57,3
9. Ben Conde – 52,7
10. Sean Perez – 48,0
11. David Molnar – 46,9
12. Philip White – 39,6

 

5A

Freehand divize dopadla stejně jako minulý tři roky, tedy vyhrál ji malej Takeshi Matsuura. Teda už tak amlej není. Letos se soustředil jen na tuhle divizi a na fs to bylo vidět. Ono to je vidět i na bodech, vyhrál o více než 20 bodů! Druhej skončil mistr tanglerů Tyler Severance a třetí stejně jako před dvěma roky můj bejvalej kolega z HSPINu Samm Scott. Evropu nejlépe reprezentoval David Molnar a na poslední chvíli se rozmyslel i Peťan Kavka. Na jeho fs to bylo dost znát, lehce se opakoval, yoyoval jen 2 minuty a z toho navíc dost času chodil po podiu. Škoda, umí toho rozhodně mnohem víc a líp. Kdyby se pořádně připravil, mohl skončit výš.

1. Takeshi Matsuura – 95,1
2. Tyler Severance – 73,0
3. Samm Scott – 67,7
4. Hideo Ishida – 64,5
5. Kai Zhang – 61,3
6. Bryan Jardin – 58,3
7. David Molnar – 55,7
8. Naoya Takeuchi  53,0
9. Paolo Bueno – 45,2
10. Petr Kavka – 39,1
11. Jacob Elliot – 36,0
12. AJ Kirk – 32,7
13. Alif Izwan Ahmad Radzaun – 22,8

 

AP

Loňským vítězům ze Švýcarska InMotion se nepodařilo obhájit titul, když uprostřed fs zamotali do sebe yoya a bylo po nadějích. Žezlo po nich převzala jiná dvojice Spination se svým nádherně zahraným útěkem z vězení (začátek 1:40). Vystoupení, který ale podle mne sklidilo největší ohlas, bylo to, jehož autorem je Noel Kunz. Tenhle týpek nějaký ten čas působil se mnou v HSPINu (už naposled zmiňuju tuhle mrtvou firmu) a na Worldsech je v AP divizi poslední dobou snad každý rok. A vždycky mu pomáhala jeho přítelkyně. Letos tomu nebylo jinak a jeho vystoupení vypadalo podobně, až do času 4:30, kdy se stalo, že ... na to se radší podívejte sami, nechci vám kazit překvapení. Každopádně to už není jen jeho přítelkyně ;]

1. Spination
2. Tuan Chih-Min
3. Chang Tsu-Wei